Český rozhlas posiluje krizovou připravenost. S hasiči, policií a záchranáři podepsal strategická memoranda

Aleš Přímý

Ilustrační foto: Michal Žampach, izchp.cz

Český rozhlas podepsal memoranda o spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR, Policií ČR a Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy. Nové dohody mají posílit systém krizového vysílání, urychlit předávání ověřených informací veřejnosti při mimořádných událostech a podpořit společné vzdělávací a preventivní projekty. Rozhlas zároveň představuje výsledky více než roční práce na budování krizové připravenosti, která zahrnuje scénáře pro desítky typů krizových situací, speciální výcvik reportérů i testování nových technologií varování obyvatel.

Český rozhlas uzavřel memoranda o spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR, Policejním prezidiem Policie ČR a Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy. Dohody mají zajistit rychlejší a efektivnější informování veřejnosti při mimořádných událostech, podpořit vzdělávání obyvatel i odbornou přípravu zaměstnanců rozhlasu. Podpis dokumentů představuje důležitý krok v rozvoji systému krizového vysílání, který Český rozhlas buduje od léta 2025.

Rádio jako klíčový zdroj informací v době krize

Rozhlas začal současný systém krizového vysílání systematicky připravovat už před více než rokem. Impulzem byly mimo jiné debaty kolem brožury Ministerstva vnitra „72 hodin“, která upozorňuje na význam bateriového rádia jako jednoho z posledních dostupných zdrojů informací při rozsáhlých výpadcích elektřiny, internetu nebo mobilních sítí.

„Český rozhlas má v případě krizových situací mimořádnou výhodu: jeho vysílání může být dostupné i tehdy, když nefungují jiné běžné komunikační cesty. Proto jsme proaktivně přistoupili ke spolupráci se složkami IZS, se kterými se nám podařilo výrazně zlepšit krizovou připravenost v informování obyvatel České republiky při mimořádných událostech. Podpis memorand je proto důležitým milníkem práce, kterou jsme v uplynulém roce odvedli, a zároveň začátkem její další etapy,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Připraveno 22 scénářů mimořádných událostí

Během posledních měsíců vznikl komplexní systém postupů pro zvládání krizového vysílání. Redakce nyní pracují s 22 scénáři různých mimořádných situací, od povodní a rozsáhlých požárů přes blackouty až po chemické či radiační havárie a bezpečnostní hrozby.

„Pracujeme se scénáři pro 22 typů mimořádných situací, od povodní, požárů či blackoutu přes chemické a radiační havárie až po rozsáhlé výpadky komunikačních sítí nebo bezpečnostní hrozby. Vznikly kontaktní seznamy, síť odborníků, krizové karty, metodiky pro první minuty a hodiny vysílání, a samostatná zvuková grafika speciálního vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál, což je stanice, která v krizovém režimu přebírá veškeré vysílání rozhlasu,“ uvedl ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu Ondřej Suchan.

Součástí projektu je také pět krátkých zvukových návodů připravených ve spolupráci se složkami IZS a odbornými psychology. Ty veřejnosti radí například s přípravou evakuačního zavazadla nebo postupem při evakuaci.

Podle Suchana je rozhlas schopen odvysílat první ověřenou informaci včetně praktického doporučení do 13 minut od oznámení mimořádné události. V případě potřeby může být kontinuální speciální vysílání spuštěno do 40 minut.

Systém prověřila cvičení i skutečné zásahy

Funkčnost nového systému si Český rozhlas v minulém roce opakovaně ověřoval během společných cvičení s Hasičským záchranným sborem ČR. Testovaly se scénáře povodní, požárů i závažných dopravních nehod.

Největší prověrkou bylo pražské cvičení IZS LOĎ 2026 simulující srážku plavidel na Vltavě. Zkoušel se celý informační řetězec od přijetí prvotní informace přes její ověření až po vyslání reportéra a spuštění mimořádného vysílání.

Spolupráce se osvědčila také při skutečných událostech, například během požáru budovy 34 ve Zlíně, úniku čpavku nebo požárů skládek.

„V okamžiku skutečné mimořádné události není prostor začínat od nuly. Právě proto nám společná cvičení umožňují předem prověřit celý proces a odhalit místa, která je potřeba zlepšit. Spolupráce s Českým rozhlasem nám dává možnost využít jeho celoplošné vysílání i zastoupení ve všech regionech k rychlému předání informací obyvatelům,“ uvedl generální ředitel HZS ČR, pověřený zastupováním, Petr Ošlejšek.

Reportéři v terénu dostanou krizové kufry

Nová partnerství se zaměřují také na bezpečnost reportérů přímo v místě mimořádných událostí. Ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy vznikly první mobilní krizové bedny obsahující více než čtyřicet položek.

„Bedny obsahují mimo jiné záložní komunikační a energetické prostředky, satelitní terminál Starlink Mini, záložní telefon a SIM kartu, přenosný zdroj energie, ochrannou přilbu, reflexní vestu, zdravotnický materiál, vodu a základní zásobu jídla. Výbava počítá i se situací, kdy nefunguje elektrická síť, mobilní připojení nebo běžný přenos dat, a má reportérovi umožnit zůstat v terénu soběstačný až 24 hodin,“ popsal koordinátor projektu krizového vysílání Martin Pařízek.

Odborníci z pražské záchranné služby se zároveň podíleli na výcviku prvních dvaceti reportérů. Ti absolvovali školení zaměřené na resuscitaci, zastavení masivního krvácení nebo zajištění dýchacích cest.

„Z pohledu záchranné služby je zásadní, aby veřejnost měla při mimořádných událostech včas k dispozici ověřené a spolehlivé informace i srozumitelná doporučení, jak se zachovat. Mohou lidem pomoci vyhnout se nebezpečí, a snížit tak počet těch, kteří budou událostí zasaženi,“ řekl náměstek ředitele ZZS HMP, pověřený řízením organizace, Zdeněk Křivánek.

Vysílání i při blackoutu 

Důležitou součástí projektu je rovněž technická odolnost vysílání. Český rozhlas testoval varianty vysílání z náhradních pracovišť mimo sídlo na Vinohradské třídě v Praze. V případě krizové situace může vysílat z regionálních studií nebo mobilních přenosových vozů.

Při výpadku elektrické energie je provoz hlavního sídla zajištěn prostřednictvím dieselových agregátů.

Rozhlas navíc společně s Českými Radiokomunikacemi testuje technologii ASA (Automatic Safety Alert) pro digitální vysílání DAB+. Ta by v budoucnu umožnila automaticky aktivova tkompatibilní rozhlasový přijímač, přepnout je na Radiožurnál a zobrazit či přehrát varovné hlášení. Nový systém má do budoucna podporovat i geograficky cílené varování obyvatel v konkrétně zasažených oblastech.

Na zkušenostech Zelené vlny staví spolupráce s Policií ČR

Významnou roli v nové spolupráci hraje také Policie ČR. Navazuje především na dlouholeté zkušenosti pořadu Zelená vlna Radiožurnálu, který poskytuje aktuální dopravní informace a upozorňuje na mimořádné události na silnicích.

„S Českým rozhlasem máme dlouhodobou pozitivní zkušenost především při informování řidičů prostřednictvím Zelené vlny. V krizových situacích ale může být potřeba velmi rychle informovat mnohem širší veřejnost, například o dopravním omezení, uzavření určité oblasti nebo jiném bezpečnostním opatření. Memorandum nám umožní tuto spolupráci dále rozvíjet a připravovat se společně i na situace, které přesahují běžný dopravní servis,“ uvedl ředitel Národního operačního centra Policejního prezidia František Habada.

Dalším cílem je vzdělávání veřejnosti

Po podpisu memorand se spolupráce rozšíří i do oblasti prevence a vzdělávání. Český rozhlas společně se složkami IZS připravuje specializovaný web navázaný na portál iROZHLAS.cz, který nabídne praktické návody a ověřené informace k mimořádným situacím.

„Od chystaného webu očekáváme, že na něm lidé najdou spolehlivý zdroj informací ještě předtím, než ho budou v krizi skutečně potřebovat. Důvěra ve zdroj informací, správné návyky i materiální zabezpečení se nevytvářejí až ve chvíli, kdy mimořádná událost nastane. Musíme je společně budovat dlouhodobě a v předstihu. Právě proto jsou vzdělávání a prevence stejně důležitou součástí projektu jako samotné krizové vysílání,“ uzavřel Martin Pařízek.

Český rozhlas posiluje svou roli v krizové komunikaci

Podepsaná memoranda potvrzují rostoucí význam Českého rozhlasu jako součásti systému krizového informování obyvatel. Vedle samotného vysílání se nově zaměřuje také na prevenci, vzdělávání veřejnosti a koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému. Cílem je zajistit, aby se ověřené informace dostaly k obyvatelům rychle, srozumitelně a spolehlivě.