Připravenost města na mimořádné události není lhostejná Pardubickému magistrátu. Ten již vloni v říjnu poprvé zpřístupnil jeden ze stálých krytů civilní ochrany, a to jak pro širokou veřejnost, tak i pro základní školy.
Lidem se otevřely od úterý do středy 29. května dveře jednoho ze stálých civilních krytů v Pardubicích. Kryt je stále plně funkční a spadá do vlastnictví města. V daných prostorách je umístěna expozice, která odhaluje nejen ochranu obyvatelstva, ale i mnohé s tímto související. Doposud ho navštívilo téměř 1300 osob a z toho více než polovinu tvořili žáci ze základních škol v Pardubicích.
„Tento kryt byl určený pro veřejnost, ale je určen i pro válečné stavy nebo stav ohrožení státu, není tak určen pro jiné mimořádné události. Kryt byl budován jako prostředek hromadné ochrany osob v případě jaderné války, to znamená, že na něj je počítána i ta kapacita na 450 lidí, pokud by se kryt používal v případě konvenčních zbraní, tak ta kapacita by se zvýšila, až na 600 osob,“ Infu z Chrudimska Pardubicka sdělil Jiří Kyncl z kanceláře primátora Pardubic z oddělení krizového řízení.
Samotná návštěva je spojená s komentovanou prohlídkou, kdy se nejeden návštěvník v určitých momentech přenese ve svých myšlenkách až do období roku 1944, kdy se Pardubice staly hned třikrát terčem náletů na rafinerii, vlakové nádraží či letiště. Tou dobou došlo k zasažení civilních objektů a zahynutí téměř 300 osob. Lidé si moli nejen prohlédnout dobové fotografie, ale pomocí vytvořené repliky sklepního prostoru také zažít pomocí audio záznamu jaké to asi bylo při náletu 15. leteckou armádou USAAF dne 24. srpna 1944.
Návštěvníkům se dostaly rovněž informace týkající se možných rizik, ale i jak se lze chránit v případě, pokud by došlo na jejich území k vzniku mimořádné události, jež by mohla ohrozit jejich zdraví, ale i životy jiných lidí. Došlo i k podrobného seznámení s prostorem či provozem nezbytných technologií, které kryt nabízí a poskytuje pro ochranu lidí, pokud by došlo k napadení nejen konvenčními zbraněmi, ale i zbraněmi hromadného ničení. K dispozici jim bylo i nahlédnutí do textových informací či mapových podkladů, které připomínalo dané období 30. let 20. století, ale i nejmodernější prostředky ochrany.
„To víte. Nic takového bych nechtěl zažít, ale člověk nikdy neví, tak je dobré vědět, kam se schovat a co dělat,“ svěřil se pan Josef Jelínek z Pardubic.
Návštěvníci se mohli seznámit i pomocí krátkých filmů s danou problematikou a projít si tak smutnou historií, která se váže s rokem 1944.
Galerie:
