Video: Michal Žampach, izchp.cz
Dne 5. prosince byl řidičům zpřístupněn Severovýchodní obchvat Pardubic. Nový čtyřkilometrový úsek propojuje silnice I/37 ve směru od Chrudimi a Hradce Králové se sídlištěm Dubina a dálnicí D35, což přispívá k výrazné úlevě dopravní situaci v centru města, zejména v oblasti přednádraží. Součástí stavby je největší zavěšený lanový most v České republice.
Nový úsek silnice I/36 mezi Trnovou a Dubinou byl uveden do provozu hodinu po poledni. Tato čtyřkilometrová přeložka zahrnuje dvanáct protihlukových stěn, dvě okružní křižovatky a deset mostních objektů, z nichž jeden je největším lanovým mostem v České republice. Cílem nové komunikace je efektivně odvádět automobilovou dopravu z přetíženého centra Pardubic, zejména z oblasti přednádraží a úseku označovaného jako „Rychlodráha“.
Na trase vznikly čtyři nové úrovňové křižovatky, přičemž tři z nich jsou navrženy jako výhledové. Moderní okružní křižovatka na přeložené silnici III/32224 umožňuje napojení Poděbradské ulice na silnici I/36. Výhledová průsečná křižovatka „k Fáblovce“ podporuje plánované propojení ulic Kosmonautů a Ohrazenice. Jsou zde rovněž stavebně připraveny křižovatky „Nová Cihelna“ a „Halda“, které zajišťují infrastrukturu pro budoucí obytné, sportovní nebo komerční zóny. Za křižovatkou s II/324 je vybudován také sjezd ke stavbě plánované Arény.
Klíčovým objektem mimo samotnou trasu silnice I/36 je most přes slepé rameno Labe a řeku Labe. Jedná se o zavěšený most o dvou polích s celkovou délkou 255 metrů.
Silnice I/36 byla realizována jako směrově rozdělená čtyřproudová komunikace I. třídy, v intravilánu v kategorii MS 4d 19,0/50 a v extravilánu MS 4d 19,0/70, v souladu s dopravním modelem města Pardubice. Nový severovýchodní obchvat má délku 4 169 metrů.
Nejdelší visutý lanový most v České republice
Na severovýchodním obchvatu vznikl jedinečný most přes Labe a jeho slepé rameno. Tento most vyniká zavěšenou lanovou konstrukcí a po otevření přeložky silnice se stal největším svého druhu v České republice.
Celková délka mostu přesahuje čtvrt kilometru. Nosná lana jsou vedena v rámci sedmi tubusů, přičemž každý z nich obsahuje 150 až 169 lan. Při spojení všech lan do jedné linie by jejich celková délka dosáhla 200 kilometrů, přičemž celková hmotnost činí 240 tun. Všechna lana jsou pozinkována a chráněna proti korozi pomocí PVC bužírky jako speciální izolace. Instalace lan probíhala tak, že byla nejprve navlečena od mostovky k pylonu, poté provedena sedlem a finálně ukotvena na protější straně mostovky. Pylon dosahuje výšky 48 metrů nad mostovkou a jeho celková výška od země činí 60 metrů.
Stavbaři během stavby narazili i na problémy
Během realizace stavby bylo nutné řešit řadu komplikací, mezi něž patřilo například odhalení skryté skládky odpadu s částečně toxickým materiálem. Průběh stavebních prací negativně ovlivnily také povodně, kdy došlo k výraznému zvýšení průtoku v Labi a následně k vymletí dna až o tři metry. V této oblasti musely být provizorně vybudovány podpěrné konstrukce pro výsun, přičemž jedna z těchto podpor byla obnažena. Na trase se rovněž vyskytl problém s nekvalitně položeným asfaltem na kruhovém objezdu v lokalitě Trnová, kde byly části nové vozovky odfrézovány a následně nahrazeny kvalitnějším materiálem.
Někteří lidé považují za hlavní problém nového úseku silnice I/36 to, že neslouží jako skutečný obchvat. Silnice byla postavena podle plánů z 90. let, kdy v Trnové vznikl i hypermarket Globus. Kvůli tomu se v užších úsecích této komunikace pravidelně tvoří dopravní zácpy, zejména v době špičky. V budoucnu by měl situaci zlepšit plán na rozšíření silnice na čtyři pruhy.
Obchvat začal být připravován v roce 2006. Stavba dlouhá 4,2 km probíhala od prosince 2022 do podzimu 2025. Trasa vede od Dubiny u Lidlu přes Labe a Hradeckou ulici ke Globusu. Projekt realizovaly firmy Hochtief CZ, Doprastav a Silnice Čáslav. Výstavba trvala přibližně tři roky a výsledná cena zakázky činila 1,467 miliardy korun.
Došlo i k prodražení stavby. „Stavba byla vysoutěžena za jednu miliardu 450 milionů korun, s tím že v průběhu stavby došlo ke prodražení zhruba o nějakých 250 milionů korun. To gró toho prodražení bylo určitě v likvidaci té černé skládky. Samozřejmě byly zde i další úpravy a částečně se na tom zdražení podívaly valorizace, protože součástí celé stavby byla i položka prostě i položka valorizační. To znamená i to mělo vliv na tu cenu. V tuto chvíli samozřejmě ještě budeme dopřesňovat, protože jsou zde nějaké dílčí změny během výstavby, ale ta celková cena by neměla překročit 1,7 miliardy korun,“ sdělil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Galerie
Využit Videopřehrávač Seznam.cz
