V nasavrckém skanzenu přibyla nová stavba. V pátek 23. srpna došlo k slavnostnímu otevření svatyně, kterou provázela dobová atmosféra i divadelní představení. Stavba se řadí k těm složitějším objektům, a to především díky své konstrukci.
Otevření nové svatyně se zúčastnil i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Musím říci, že tento objekt tady chyběl, přece jen je to záležitost duchovní a Kelti byli velmi duchovní lidé. Myslím, že to je přesně to, co tady doplňuje velmi vhodně celou expozici, takže jsem rád, že jsme mohli být opět účastni. Původně měl být objekt otevřen na Lughnasad, nicméně bylo potřeba ho dokončit. Myslím, že všichni návštěvníci, kteří projdou jednotlivé objekty, tak ocení právě seznámení se s duchovní stránkou keltské kultury. Pevně věřím, že tato svatyně přiláká další návštěvníky,“ Infu z Chrudimska Pardubicka sdělil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Stavba svatyně byla konstrukčně náročnější oproti jiným objektům v oppidu. „Nejsložitější věcí na této stavbě byla její konstrukce. Je tam samonosný věnec, který nese celou váhu té věže. Tu nese dvanáct trámů, které jsou do sebe položené do takového větrníku, a to samo o sobě bylo docela složité tam dostat, včetně té zbylé konstrukce věže, která se nejdřív stavěla dole a pak se dala vcelku nahoru. Všechny ostatní stavby, které tu máme, jsou proti téhle v podstatě brnkačka,“ prozradil Jiří Bleha ze skanzenu Země Keltů.
Podle Blanky Zelené výzdoba svatyně vycházela z motivů, jež bylo možné dohledat například na laténské keramice či při různých jiných nálezech. „Snažíme se vlastně o nějaký mytologický přesah, takže máme tady vyobrazené labutě nebo husy, což jsou sluneční poslové. Dále tady jsou trojité spirály, které vychází zase z oblíbeného keltského motivu. Reliéf jednotlivých božstev na každém sloupu je jeden, a tady už můžeme vidět i počátek. Vybrali jsme tedy nějakých dvanáct z asi nejznámějších keltských božstev, ke kterým jsme schopni doložit nejen jejich jméno, podobu, ale i třeba nějaké atributy nebo oblast jejich působnosti,“ Infu z Chrudimska Pardubicka prozradila Blanka Zelená ze skanzenu Země Keltů.
„Rozvoj tohoto areálu seznamuje také žáky základních i středních škol, například s tím, jak se žilo v období právě keltů. To znamená raný středověk, což je období, které si často představujeme jenom podle toho, co si načteme v učebnicích, nicméně to, že ožívá celé oppidum, tak je ukázka právě toho, jak lidé v minulosti žili, jak důmyslně využívali různých přírodních jevů i přírodního materiálu pro svůj život. Myslím, že to jsou vzdělávací aktivity
velice potřebné, a především ukazují základ řemesla,“ doplnil hejtman Netolický.
O keltskou atmosféru se postaral Lukáš Udržal, jenž celým slavnostním obřadem provázel. „Pro mě tato svatyně představuje útočiště, mír. Je pro mě místem návratu, a nejen pro mě, ale pro všechny,“ řekl druid Lukáš Udržal.
Skanzen Zemi Keltů podporuje Pardubický kraj i finančně. „Pardubický kraj nenechal tyhle aktivity na holičkách, protože před lety celý projekt toho keltského skanzenu byl hodně ohrožen. Jsem rád, že se to překonalo a, že i to dobrovolnické nadšení se nevytratilo. Dokázali jsme vytvořit synergii, a ty klíčové věci jsme finančně podpořili nakonec dvěma miliony korun. Každoročně také přispíváme 300 000 korun na provoz, protože to není jednoduché. Je to obrovský přínos pro veřejnost, pro školy, pro mladou generaci. Takže já tomu tleskám a dnes tomu tleská i sluníčko, protože krásně svítí. takže to zasvěcení bylo umocněno i z nebe,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje, zodpovědný za kulturu a investice Roman Línek.
Galerie
