Keltská kultura i zábava ovládla od 26. do 27. července Zemi Keltů v Nasavrkách. Již tradičně do tamního skanzenu zavítaly tisíce návštěvníků zažít unikátní chvíle plné historie a tradic 18. ročníku Mezinárodního festivalu keltské kultury Lughnasad. V letošním roce poprvé v cyklu věnovanému „králům a královnám” s účastí stovek účinkujících z celé Evropy.
„Máme tříletý tematický cyklus a letos právě začínáme nový. Tento cyklus se jmenuje „Čas králů a královen” a budeme si po tři roky vyprávět příběhy významných hrdinů z té keltské historie, králů a královen, vojevůdců a vojevůdkyň, hrdinek a letos to byla královna Boudica,“ Infu z Chrudimska Pardubicka řekla ředitelka festivalu Karolína Hanzlová.
Svátek Lughnasad se řadí k osmi hlavním keltským svátkům, jež slavili předkové. Oslava úrody a sklizně se v Zemi Keltů stala již tradičně možností, jak se přenést v čase a ocitnout se v dobách Keltů, Germánů či Římanů. Lidé se tu rázem dostali do prostoru, který jim odhalil starodávná řemesla, obydlí, šperky, zbraně ale umožnil jim i ochutnávku lahodných nápojů i dobové keltské kuchyně.
Seznámit se s životy těchto starých národů se přišli i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický společně s krajským radním Miroslavem Krčilem.
„Pardubický kraj pravidelně přispívá na rozvoj tohoto areálu. Během roku se zde také odehrává vzdělávací program pro školy a také probíhají prohlídky areálu pro veřejnost. V letošním roce bude otevřena svatyně – nový objekt, který Pardubický kraj už v loňském roce podpořil částkou 1,5 milionů korun. Původně se předpokládalo, že bude otevřen v měsíci červnu, nakonec bude slavnostně otevřen v srpnu,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který se pátečního programu zúčastnil společně s radním pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslavem Krčilem.
Dvoudenní festival provedl historií, uměním i válečnými dovednostmi, což ocenila nejen starší generace, ale na své si tu rozhodně přišli i ti mladší. Organizátoři si pro ně připravili program spojený s četbou keltských pohádek, divadelního představení ale i možností stát se opravdovým bojovníkem. Dále se prostřednictvím workshopů a přednášek mnozí zdokonalili v oblasti archeologie a v samotném oppidu si právě některé zmíněné informace nejen ověřili ale na vlastní kůži mnohdy i vyzkoušeli. K vidění tu byla například výroba keramiky, mincí, tkaní textilií, rýžování zlata, lukostřelba a mnohé další. Návštěvníci tak získávali a odnášeli nejen jedinečné zážitky, ale byla i možnost odnést si vlastnoručně vyrobený výrobek obohacený právě o keltskou kulturu.
„Letos jsme pro velký zájem návštěvníků rozšířili vzdělávací program o dům náčelníka, kde probíhaly workshopy. Nově také proběhl festivalový kvíz a dvě výuky bretonských tanců,“ dodala Hanzlová.
Oslavy keltského svátku Lughnasad se pojí i s nezapomenutelným zážitkem spojeným s průvodem starověkých obyvatel Evropy nesoucích podobu Obilné bohyně, tzv. Matky Země, jenž byla poděkováním za sklizeň a zároveň tradičním rituálem, který měl značit vyvrcholení Lughnasadu.
„Lughnasad je oslava sklizně, hlavně tedy obilí, a to byla pro naše předky životně důležitá záležitost. Když měli sklizeno tak byl důvod k radosti, aby se sešli, pozdravili se, užili si, obchodovali, uzavírali smlouvy a slavili,“ řekla Blanka Zelená ze Země Keltů.
Po celou dobu oslav nechyběla hudba, zpěv či tance, které si lidé vychutnali, ale zároveň se také zapojili do samotné výuky například irských a bretonských tanců a jak jinak než pod dohledem zkušených odborníků. Na místě zněly melodie i ve večerních hodinách při kterých zazněly tóny od českých ale i zahraničních kapel.
Lidé se tak po oba dva dny mohli v nasavrckém skanzenu přenášet hlouběji do keltské historie a zároveň odhalovat životy Keltů.
Galerie
