Záchranná stanice Pasíčka musí neustále zvedat telefony. Právě v období letních prázdnin je největší přísun zraněných nebo nemocných volně žijících zvířat a lidé si často nevědí rady, jak postupovat.
„Sezóna nám začala už někdy začátkem dubna, ale teď se to tu více stupňuje, především díky prázdninám. Lidé více nacházejí nejen mláďata ale i hodně zvířata, která jsou poraněná a tu naši pomoc potřebují. V současnosti máme zhruba 60 hovorů na telefonu denně a z toho všeho tady je příjem od 15 do zhruba 25 zvířat denně,“ zhodnotil situaci pracovník ze Záchranné stanice Pasíčka Milan Oppa.
Na Pasíčkách v tomto období nejčastěji přijímají mláďata rorýsů či poštolek, které vyskakují z hnízda, a to především díky počasí, kdy dochází ke střídání vysokých teplot a tím i horka, které následně střídají nižší teploty a s tím spojené chladno. Dalším důvodem příjmu zvířat bývá i srážka s dopravou.
„Mláďata, co jsou pod střechami a nejedná se jenom o rorýse ale třeba i o poštolky, které jsou v halách, kde se přehřívají a vyskakují. Poštolky a rorýsi jsou nejčastější, momentálně řešíme i vlaštovky, jiřičky a zároveň přibývá hodně sov a káňat po srážkách s dopravou,“ dále objasnil Oppa.
Lidé mnohdy neví, jak situaci řešit a vyžadují nebo provádí zásah nesprávným způsobem. Právě odborníci ze Záchranné stanice Pasíčka radí, jak postupovat, aby nedošlo například k zbytečnému zásahu nebo oddálení pomoci.
„Našla jsem ho doma na zahradě, když jsem přijela z práce. Chudáček tam ležel na sluníčku, lapal po dechu, a tak jsem poprosila o radu tady pána po telefonu, který mě ujistil, že tohle je rorýs, a tak jsme se mu snažili pomoct,“ svěřila se zachránkyně rorýse paní Kateřina Tomášková.
„Při těch nálezech se to strašně liší. Liší se druhy ale také jedinci, takže je opravdu nejlepší vyfotit to zvíře, kde se nachází, popřípadě udělat krátké video, zavolat, zkonzultovat to, poslat přes WhatsApp no a vlastně následně se můžeme domluvit. Je to nejjednodušší, co se může udělat, aby se zbytečně třeba to mládě neodebíralo, protože ho stačí dát jenom třeba na větev a podobně,“ dodal pracovník ze Záchranné stanice Pasíčka Milan Oppa.
Záchranná stanice Pasíčka informuje jak postupovat při záchraně zvířat i na svých webových stránkách Záchranná stanice Pasíčka (pasicka.cz).
Galerie:
