
Antibiotika přestávají zabírat stále častěji a odborníci varují před rostoucí hrozbou odolných bakterií. Vláda proto schválila novou antibiotickou strategii, která má do roku 2030 snížit spotřebu těchto léků, posílit kontrolu infekcí a zajistit, aby účinná léčba zůstala dostupná i pro budoucí generace. Na opatření stát vyčlení více než 840 milionů korun.
Ministerstvo zdravotnictví chce do roku 2030 snížit spotřebu antibiotik o devět procent a zpomalit šíření nebezpečných bakterií odolných vůči léčbě. Vláda schválila antibiotickou strategii pro roky 2026 až 2032, která má pomoci omezit nadužívání antibiotik a šíření odolných bakterií. Na její naplnění počítá s investicí přesahující 840 milionů korun, z toho 600 milionů zamíří na podporu antibiotických středisek v nemocnicích.
Spotřeba antibiotik v Česku roste
Antibiotická rezistence patří podle odborníků mezi největší hrozby současné medicíny. Nejnovější data ukazují, že Češi užívají o 12 procent více antibiotik než před pěti lety. Současně výrazně přibývá infekcí způsobených bakteriemi odolnými vůči běžné léčbě.
Jedním z hlavních cílů strategie je snížit do roku 2030 používání antibiotik o devět procent oproti roku 2019 a posílit prevenci nebezpečných infekcí. „Antibiotika zachraňují životy a bez nich si moderní medicínu nedokážeme představit. Jejich účinnost ale není samozřejmostí. Chceme, aby každý pacient dostal správný lék ve správný čas a aby antibiotika fungovala i pro další generace. Proto investujeme do nemocničních antibiotických týmů, lepší diagnostiky a prevence infekcí. Důležitý je ale i odpovědný přístup každého z nás.,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Zároveň připomněl, že antibiotika nepůsobí proti virovým onemocněním. „Antibiotika na chřipku ani nachlazení nezabírají a jejich zbytečné užívání přispívá ke vzniku odolných bakterií,“ doplnil.
Odolné bakterie komplikují léčbu
Podle odborníků už antibiotická rezistence přestává být pouze teoretickou hrozbou a stále častěji ovlivňuje každodenní péči o pacienty.
„V nemocnicích se už dnes setkáváme s pacienty, u nichž máme kvůli antibiotické rezistenci jen velmi omezené možnosti léčby. Nejde přitom jen o závažné infekce. Účinná antibiotika jsou nezbytná také pro bezpečné provádění operací, onkologickou léčbu nebo péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče,“ upozornil přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka Milan Trojánek.
Podle něj bude s dalším šířením odolných bakterií stále obtížnější poskytovat i běžnou zdravotní péči.
V nemocnicích vzniknou silnější antibiotické týmy
Klíčovou součástí nové strategie bude podpora antibiotických středisek v nemocnicích s urgentním příjmem. Specializované týmy mají lékařům pomáhat vybírat nejvhodnější léčbu a omezovat zbytečné předepisování antibiotik.
Strategie počítá také s rozšířením sledování rezistentních bakterií, a to nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v životním prostředí. Odborníci budou nově monitorovat například jejich výskyt v odpadních vodách.
Do plnění strategie se vedle ministerstva zdravotnictví zapojí rovněž ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí.
Cílem je méně antibiotik a lepší ochrana pacientů
Do roku 2030 chce stát snížit celkovou spotřebu antibiotik o devět procent oproti roku 2019. Současně má vzrůst podíl takzvaných základních antibiotik, která by měla tvořit nejméně 65 procent celkové spotřeby.
Na financování opatření v letech 2026 až 2032 je vyčleněno více než 840 milionů korun. Největší část prostředků, celkem 600 milionů korun, poputuje právě na fungování antibiotických středisek v nemocnicích.
Jak správně užívat antibiotika
Zástupce hlavního hygienika ČR Matyáš Fošum připomíná několik základních pravidel. Antibiotika podle něj nefungují na chřipku, nachlazení ani většinu virových infekcí a lidé by je neměli požadovat „pro jistotu“. Důležité je také dodržovat předepsané dávkování a délku léčby, neskladovat zbytky léků doma a nepředávat je dalším lidem. Nespotřebovaná antibiotika odevzdávat do lékárny, která zajistí jejich bezpečnou likvidaci. Nevyhazovat je do odpadu ani nesplachovat do kanalizace, odkud se mohou dostat do životního prostředí.
Ani u zvířat není vhodné podávat antibiotika bez odborného doporučení. Léčbu by měl vždy určit veterinární lékař.
Odborníci zároveň zdůrazňují význam prevence. Pravidelné mytí rukou, očkování a odpovědný přístup k léčbě mohou podle nich pomoci snížit počet infekcí a tím i potřebu nasazování antibiotik.



