Jak správně vyhodnotit výstrahu před povodní, vichřicí nebo extrémním suchem? Právě na propojení meteorologických předpovědí s praktickými kroky v terénu se zaměřil odborný seminář Pardubického kraje a Českého hydrometeorologického ústavu. Zástupci obcí se seznámili s novým systémem výstrah, moderními nástroji pro sledování rizik i s využitím umělé inteligence v předpovědích. Odborníci se shodli, že vedle přesných dat je pro zvládání krizových situací klíčová také rychlá reakce samospráv a efektivní komunikace.
Pardubice hostily seminář o hydrometeorologických informacích pro obce a krizové řízení. Včasná a správně vyhodnocená meteorologická informace může rozhodnout o tom, zda se podaří minimalizovat škody při povodních, vichřicích nebo obdobích extrémního sucha. Právě na využívání hydrometeorologických dat v krizovém řízení se zaměřil odborný seminář, který v Pardubicích uspořádal Pardubický kraj ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Akce byla určena zejména tajemníkům bezpečnostních rad a povodňových komisí obcí s rozšířenou působností.
Účastníci se seznámili s fungováním veřejné hydrometeorologické služby, změnami ve výstražném systému, novými informačními nástroji i možnostmi spolupráce mezi ČHMÚ, krajem a samosprávami.
Přesná předpověď je základ, rozhodují ale i konkrétní kroky
Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického ukázaly loňské povodně, jak zásadní roli hraje kvalitní předpovědní služba.
„Seminář vnímám především jako praktickou příležitost pro zástupce obcí, aby se seznámili s tím, jaké informace a nástroje mají k dispozici a jak je mohou využít při krizovém řízení. Je důležité nejen mít je včas k dispozici, ale také vědět, co konkrétně znamenají a jak na ně reagovat,“ uvedl hejtman.
Připomněl zároveň zářijové povodně roku 2024, kdy byly podle něj předpovědi a matematické modely ČHMÚ velmi přesné a pomohly samosprávám včas přijímat potřebná opatření.
„Výstražný systém ale funguje jen tehdy, pokud na odbornou informaci dokážou navázat konkrétní kroky v území. I proto je důležité, aby mezi ČHMÚ, krajem a obcemi fungovala vzájemná komunikace,“ doplnil Netolický.
Nový systém výstrah se zaměřuje na dopady počasí
Jedním z hlavních témat semináře byly změny ve výstražném systému ČHMÚ, které mají platnost od července 2026. Nový přístup klade větší důraz na očekávané dopady nebezpečných meteorologických jevů, nikoliv pouze na jejich intenzitu.
Silný vítr tak nebude představovat pouze údaj o rychlosti proudění vzduchu, ale také upozornění na možné následky, jako je lámání a vyvracení stromů. U intenzivních srážek budou výstrahy více upozorňovat na riziko lokálních záplav, komplikace v dopravě či další související ohrožení.
Součástí prezentace byly také novinky ve výstrahách na náledí a extrémní sucho.
HAMR pomáhá sledovat sucho
Při monitorování sucha mohou obce využívat systém HAMR, jenž ČHMÚ zpřístupnil veřejnosti na podzim roku 2022 a od roku 2023 jej provozuje v plném operativním režimu.
Systém HAMR umožňuje průběžně sledovat aktuální stav i očekávaný vývoj hydrologického sucha. Je to důležitý nástroj pro včasné plánování a přijímání opatření v obdobích, kdy hrozí nedostatek vody.
Výrazné změny čekají teplotní výstrahy
Od 1. července 2026 dochází také k novému rozdělení výstrah na vysoké a nízké teploty. Nově bude systém rozlišovat, zda extrémní teploty představují především riziko pro lidské zdraví, nebo mohou způsobit problémy v hospodářství a infrastruktuře.
Tento přístup má pomoci lépe reagovat na očekávané vlny veder či mrazů a včas připravit ochranná opatření zejména pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři nebo děti.
Do hydrologických předpovědí vstupuje umělá inteligence
Dalším tématem semináře bylo využití automatizovaných systémů a umělé inteligence v předpovědní činnosti.
ČHMÚ již dnes využívá automatické systémy například k indikaci přívalových povodní nebo k výpočtu některých velkých povodňových modelů. Nově zároveň testuje možnosti využití umělé inteligence.
„Od letošního roku ve zkušebním provozu ověřuje AI model, na jehož implementaci do předpovědního systému spolupracoval se společností Google,“ zaznělo na semináři. Pokud se výsledky osvědčí, mohl by se model v budoucnu stát součástí běžně poskytovaných předpovědních produktů.
Důležitá je zpětná vazba od obcí
Velký prostor byl věnován také spolupráci mezi ČHMÚ a samosprávami.
„Spolupráce mezi ČHMÚ a Pardubickým krajem není jen o předávání aktuálních meteorologických a hydrologických informací. Jako ředitel pobočky ČHMÚ v Hradci Králové a současně člen krajské komise pro sucho mám možnost být součástí této spolupráce a vnímat potřeby kraje i jednotlivých obcí. Právě proto považuji za důležité, aby pracovníci obcí věděli, jaké informace mají k dispozici a jak s nimi mohou pracovat při běžném výkonu své agendy i v mimořádných situacích,“ řekl ředitel pobočky ČHMÚ v Hradci Králové Roman Pozler.
Podle ředitele pro hydrologii Jana Daňhelky je však kvalitní předpověď pouze jednou částí celého systému.
„Výstražný systém není jen o tom, že vydáme předpověď. Je důležité vědět, kde riziko hrozí, být schopný předpověď vydat a zároveň mít možnost na ni nějakým způsobem zareagovat. Ta poslední část je hodně na starostech a dalších složkách v území,“ uvedl Daňhelka.
Zároveň vyzval obce k intenzivnější zpětné vazbě. „Čím více budeme znát jejich potřeby, tím lépe jim můžeme poskytovat informace, které jim pomohou při rozhodování v těch nejtěžších situacích,“ dodal.
Mobilní aplikace i příprava na blackout
Součástí semináře bylo také představení mobilní aplikace Počasí ČHMÚ a systému pro zasílání výstražných SMS zpráv. Diskuse se dotkla i připravenosti na mimořádné události, včetně scénářů rozsáhlého výpadku elektrické energie.
