Návštěvníci slatiňanského parku třikrát zvolali Martine, Martine, Martine! Tak si přivolali 9. listopadu svatého Martina přijíždějícího na černém koni. Tradičně tu zval Národní hřebčín Kladruby nad Labem na svou akci spojenou s oslavou svatého Martina, kde nechyběli šermíři ani tvůrčí dílny pro děti.
Průvod lidí doprovázel svatého Martina na černém koni až k nedalekému kostelu svatého Martina. Tam za doprovodného proslovu slatiňanského faráře přesedlal na koně bílého, aby vzápětí odjel s požehnáním do slatiňanského parku.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem pro tuto akci chystá také koně ve dvojím zabarvení. „Snažíme se připomínat svatého Martina jako světce. My jako hřebčín tím, že zde chováme vraníky a poskytneme koně jak vraného, tak bílého. Ten průvod se koná zde od hřebčína Slatiňany a vede až ke zdejšímu kostelu svatého Martina, kde je vyobrazena freska světce svatého Martina na koni černém. No a před kostelem svatého Martina, před farou má takové hezké povídání místní farář o svatém Martinovi, o jeho dětství, o jeho životě jako vojáka, a i o tom, jak se z něho poté stal biskup a o tom, jak byl svatořečen,“ řekl náměstek ředitele hřebčína pro právní služby a styk s veřejností Jiří Šlesarik.
„Je to pouť a posvícení, protože stejný den, když má vlastně svátek a narozeniny náš kostel, tak je pouť a posvícení. My si připomínáme to, že ten kostel tady máme, že máme takového patrona, že můžeme děkovat za to, jaké skvělé tady vytváříme společenství. Prostě myslím, že vděčnost je v dnešní době velmi důležitá a vzácná, takže máme za co komu děkovat a za co děkovat“ Infu z Chrudimska Pardubicka řekl Boguslaw Partyka slatiňanský farář.
V letošním roce přišly přivítat svatého Martina stovky lidí a organizátoři si pro ně připravili doprovodný program tvořený z ukázek šermu či workshopu pro děti. Na akci nechybělo ani dobré jídlo a pití, které bylo možno zakoupit ve stáncích v těsné blízkosti hřebčína. „Nevěděl jsem o této tradici a jsem mile překvapen. Mám tu syna a ten je z toho také nadšený, zároveň si tu jednoho koníka i sám vyrobil. Super,“ svěřil se pan Marek z Prahy.
Důvod přesednutí z černého koně na bílého je podle faráře Boguslawa Partyky spojen také s láskou. „Přechází ze strany boje takového tvrdého a nenávistného k tomu, že začíná bojovat tou dobrou sílou, dobrou energií, to znamená v souladu s bohem, božím požehnáním a láskou. Takže ne mečem ale láskou. Tak jde z černého vlastně na bílého, to je to bílé světlo, které pochází vlastně od boha, které osvěcuje lidská srdce, které pomáhá prostě žít úplně jinak, ne nenávistí, zlobou, ale milosrdenstvím, pokojem a láskou,“ dodal Partyka.
Národní hřebčín se zabývá chovem starokladrubských koní více než 300 let, přičemž černí vraníci nalezli domov právě ve slatiňanském hřebčíně a o bělouše se starají zase v nedalekém Národním hřebčíně Kladruby nad Labem.
